Jak je z nadpisu článku zřejmé, tak poslední rok jsem si plánovala do Doller diáře. V tomto článku bych vám ráda ukázala, jak diář vevnitř vypadá, co mi na něm vyhovovalo, co mi naopak v něm scházelo a jsem jsem si prostřednictvím něho organizovala svůj život mámy na mateřské. A nebojte, nezbláznila jsem se, že vám chci už po více jak třech měsících od začátku nového roku představovat nějaký diář, protože tento diář je nedatovaný, takže si ho můžete klidně pořídit v květnu, prosinci...
Co mě přesvědčilo si jej pořídit? Hlavně pozitivní ohlasy na tento diář. Na internetu jsem narazila na spoustu pochvalných recenzí a tak jsem usoudila, že si přece lidé nebudou kupovat něco špatného, když si to tak chválí. A taky video samotných tvůrců diáře si mě získalo. Už jsem se viděla, jak si budu diář vyšperkovávat podle sebe.
Doller je většího formátu, což mi vůbec nevadilo, protože jsem věděla, že jej nikam nebudu tahat. Tím, že jsem s dítětem doma na rodičovské dovolené, tak mi diář celé dny leží na mém pracovním stole. Kdybych ho ovšem měla tahat s sebou do práce, tak bych volila nejspíš diář menší, ale tak mi vyhovuje. Obal je z černé koženky, která je velmi příjemná na dotek a velmi odolná. Kdybych mohla, tak bych si zvolila jinou barvu diáře, černá je na mě moc smutná, ale zase oceňuji její praktičnost. Součástí vazby jsou i peckovní vychytávky v podobě stužkové záložky, gumičky na zavírání diáře a papírová kapsa na uložení samolepek, účtenek či jiných papírků.
Doller je motivačním diářem, takže kromě klasického kalendária je diář protkán motivačními prvky, které vám pomohou v seberozvoji, boji s prokrastinací a plnění snů. Na začátku notesu je několik stran věnovaných právě rozvoji. Zapíšete si zde své dlouhodobé cíle (kým chcete být za 5 let), ale i ty krátkodobé (roční cíle). Další dvoustrana je věnována snáři, kde si vypíšete, co se chcete za ten rok strávený s tímto diářem naučit, co chcete zažít, kam se chcete vydat a nebo co si chcete pořídit. Na konci diáře je potom prostor na sumarizaci, co se vám za daný rok podařilo splnit, co se zase tak nepovedlo a co udělat proto, aby se to změnilo.
Tak a dostáváme se k jádru pudla, tedy k samotnému kalendáriu. Doller je nedatovaný diář, takže si jej můžete pořídit kdykoliv během roku. Což s sebou nese určité výhody i nevýhody. Skvělé je, že můžete opravdu začít kdykoliv, sami si dny odatovat, připsat si klidně i svátky či jiné údaje k jednotlivým měsícům či dnům. Vytvoříte si tak vskutku originální a jedinečný diář přesně podle svých představ. Ovšem tato kreativita má i svá negativa, zabere vám to celkem dost času. A nedejbože, když se jako já spletete a omylem přeskočíte třeba stranu a pak vám ty dny nevycházejí, týdny na sebe nenavazují. Musíte škrtat, přemisťovat poznámky a v tu ránu je diář nepřehledný.
Za listem s citátem se na dvoustraně rozprostírá přehledná měsíční tabulka, ta je za mě naprosto perfektním vynálezem a věc, kterou v diáři využívám nejvíce. Kouknu a hned vidím, co mě v daném měsíci čeká. Zapisuji si zde všechny pracovní schůzky, návštěvy lékařů, lekce angličtiny či cvičení a také narozeniny a svátky rodiny a přátel. Vše mám barevně odlišeno do různých kategorií pro lepší orientaci. Plus navíc si do přehledu lepím barevné post-it lepítka, na které si píši jednotlivé články, které chci v daný den uveřejnit. Tím, že se lepítka dají odlepit, tak s nimi můžu různě "šibovat" a měsíční plán článků přizpůsobovat momentálním možnostem a času. Nalevo je navíc sloupeček pro zaznamenání měsíčních cílů.
Dále následuje týdenní kalendárium, které je opět na dvoustraně. Každý den v týdnu má stejně velký sloupeček, což u běžných diářů nebývá a mě to rozčiluje. Proč by na neděli měl být menší prostor pro plánování? Na každý den tedy máme stejný prostor k plánování, ovšem co mi už méně vyhovuje, tak jsou předtištěné časy na začátku každého řádku. Tohle naprosto nesnáším, protože tak máte prakticky jen jeden řádek na napsání události k dané hodině. Ale já si do diáře píšu i jiné věci, to-do listy na daný den atd. Vím, je to prkotina, můžu to ignorovat, ale mě to prostě potom kazí vizuální vzhled mých záznamů.
Co ovšem oceňuji, tak je dostatečný prostor pod týdenním přehledem, který je rozdělen na tři sektory - udělat, zavolat a novinky-nápady-poznámky. Na dvojstránce je ještě sloupeček pro nastavení svých týdenních cílů.
Na konci každého měsíce jsou dvě strany pro shrnutí měsíce, které fungují na stejném principu jako to roční, tedy splněné a nesplněné cíle, pozitiva a co změnit. Pak následují dva listy pro poznámky, které hojně využívám. Jeden list je čistý, druhý má řádky.
Byla jsem s Dollerem spokojená? Nelituji koupě? Koupím si ho znovu? Co mi na diáři hodně vyhovuje, tak je měsíční přehled a hojný prostor na poznámky. Fajn jsou taky prvky jako gumička na zavření diáře, papírová kapsa, stužka na založení strany. Co mi na Dolleru vadí, ale překousnu to, tak je černá barva diáře (nově je k dostání i další barevné provedení, více viz níže). Co ale nemůžu překousnout, tak je týdenní kalendárium. Sice je prostor na každý den stejně velký (žádný mini chlíveček na neděli), ale pro mě jsou sloupce příliš úzké, je tam málo prostoru na zaznamenávání a řádky jsou označeny jednotlivými časy. Více mi vyhovuje vodorovné řazení dnů než sloupcové. To je ten hlavní důvod, proč si již Doller nepořídím. Tím nechci říct, že je to špatný diář, ale je to jen o preferencích, co komu vyhovuje. Já osobně jsem diář ani příliš jako motivační nepoužívala, protože jako čerstvá máma na to ani nemám čas, abych si ho obstojně vyšperkovávala. Ale na zapisování pracovních záležitostí a dalších poznámek mi stačil. Věřím, že kdybych diář používala tak před pěti lety, kdy jsem ještě studovala VŠ, u toho pracovala na půl úvazku a ještě podnikala, tak bych ho více využívala, i jeho motivační prvky. Ne, že bych teď jako máma na rodičovské neměla žádné cíle, kterých bych chtěla dosáhnout, ale s dítětem je každý den jiný a plánovat svůj den na minuty a přibližovat se ke svým snům a cílům po rozplánovaných krůčcích se prostě někdy nedá.
Na závěr informace pro ty, kterým stejně jako mě vadí černý unisexový obal diáře, nově je v nabídce i Doller ve světle růžové barvě. Jistě to některé slečny a dámy ocení, ale myslím si, že kdyby tvůrci zvolili červenou barvu, udělali by lépe. Jednak ne každá žena má ráda růžovou (stejně jako já) a zadruhé světlé desky bude kumšt udržet čisté. Ale to je jen můj názor, věřím, že i růžová verze si najde své příznivce, a je super, že tvůrci stále rozšiřují nabídku produktů. Vždyť Doller se už dá sehnat ve čtyřech jazykových variantách (český, slovenský, anglický a německý). Cena diáře je 399 Kč.
Znáte Doller? Který diář je podle vás ten nejlepší?
Co mě přesvědčilo si jej pořídit? Hlavně pozitivní ohlasy na tento diář. Na internetu jsem narazila na spoustu pochvalných recenzí a tak jsem usoudila, že si přece lidé nebudou kupovat něco špatného, když si to tak chválí. A taky video samotných tvůrců diáře si mě získalo. Už jsem se viděla, jak si budu diář vyšperkovávat podle sebe.
Doller je většího formátu, což mi vůbec nevadilo, protože jsem věděla, že jej nikam nebudu tahat. Tím, že jsem s dítětem doma na rodičovské dovolené, tak mi diář celé dny leží na mém pracovním stole. Kdybych ho ovšem měla tahat s sebou do práce, tak bych volila nejspíš diář menší, ale tak mi vyhovuje. Obal je z černé koženky, která je velmi příjemná na dotek a velmi odolná. Kdybych mohla, tak bych si zvolila jinou barvu diáře, černá je na mě moc smutná, ale zase oceňuji její praktičnost. Součástí vazby jsou i peckovní vychytávky v podobě stužkové záložky, gumičky na zavírání diáře a papírová kapsa na uložení samolepek, účtenek či jiných papírků.
Doller je motivačním diářem, takže kromě klasického kalendária je diář protkán motivačními prvky, které vám pomohou v seberozvoji, boji s prokrastinací a plnění snů. Na začátku notesu je několik stran věnovaných právě rozvoji. Zapíšete si zde své dlouhodobé cíle (kým chcete být za 5 let), ale i ty krátkodobé (roční cíle). Další dvoustrana je věnována snáři, kde si vypíšete, co se chcete za ten rok strávený s tímto diářem naučit, co chcete zažít, kam se chcete vydat a nebo co si chcete pořídit. Na konci diáře je potom prostor na sumarizaci, co se vám za daný rok podařilo splnit, co se zase tak nepovedlo a co udělat proto, aby se to změnilo.
Tak a dostáváme se k jádru pudla, tedy k samotnému kalendáriu. Doller je nedatovaný diář, takže si jej můžete pořídit kdykoliv během roku. Což s sebou nese určité výhody i nevýhody. Skvělé je, že můžete opravdu začít kdykoliv, sami si dny odatovat, připsat si klidně i svátky či jiné údaje k jednotlivým měsícům či dnům. Vytvoříte si tak vskutku originální a jedinečný diář přesně podle svých představ. Ovšem tato kreativita má i svá negativa, zabere vám to celkem dost času. A nedejbože, když se jako já spletete a omylem přeskočíte třeba stranu a pak vám ty dny nevycházejí, týdny na sebe nenavazují. Musíte škrtat, přemisťovat poznámky a v tu ránu je diář nepřehledný.
Za listem s citátem se na dvoustraně rozprostírá přehledná měsíční tabulka, ta je za mě naprosto perfektním vynálezem a věc, kterou v diáři využívám nejvíce. Kouknu a hned vidím, co mě v daném měsíci čeká. Zapisuji si zde všechny pracovní schůzky, návštěvy lékařů, lekce angličtiny či cvičení a také narozeniny a svátky rodiny a přátel. Vše mám barevně odlišeno do různých kategorií pro lepší orientaci. Plus navíc si do přehledu lepím barevné post-it lepítka, na které si píši jednotlivé články, které chci v daný den uveřejnit. Tím, že se lepítka dají odlepit, tak s nimi můžu různě "šibovat" a měsíční plán článků přizpůsobovat momentálním možnostem a času. Nalevo je navíc sloupeček pro zaznamenání měsíčních cílů.
Dále následuje týdenní kalendárium, které je opět na dvoustraně. Každý den v týdnu má stejně velký sloupeček, což u běžných diářů nebývá a mě to rozčiluje. Proč by na neděli měl být menší prostor pro plánování? Na každý den tedy máme stejný prostor k plánování, ovšem co mi už méně vyhovuje, tak jsou předtištěné časy na začátku každého řádku. Tohle naprosto nesnáším, protože tak máte prakticky jen jeden řádek na napsání události k dané hodině. Ale já si do diáře píšu i jiné věci, to-do listy na daný den atd. Vím, je to prkotina, můžu to ignorovat, ale mě to prostě potom kazí vizuální vzhled mých záznamů.
Co ovšem oceňuji, tak je dostatečný prostor pod týdenním přehledem, který je rozdělen na tři sektory - udělat, zavolat a novinky-nápady-poznámky. Na dvojstránce je ještě sloupeček pro nastavení svých týdenních cílů.
Na konci každého měsíce jsou dvě strany pro shrnutí měsíce, které fungují na stejném principu jako to roční, tedy splněné a nesplněné cíle, pozitiva a co změnit. Pak následují dva listy pro poznámky, které hojně využívám. Jeden list je čistý, druhý má řádky.
Byla jsem s Dollerem spokojená? Nelituji koupě? Koupím si ho znovu? Co mi na diáři hodně vyhovuje, tak je měsíční přehled a hojný prostor na poznámky. Fajn jsou taky prvky jako gumička na zavření diáře, papírová kapsa, stužka na založení strany. Co mi na Dolleru vadí, ale překousnu to, tak je černá barva diáře (nově je k dostání i další barevné provedení, více viz níže). Co ale nemůžu překousnout, tak je týdenní kalendárium. Sice je prostor na každý den stejně velký (žádný mini chlíveček na neděli), ale pro mě jsou sloupce příliš úzké, je tam málo prostoru na zaznamenávání a řádky jsou označeny jednotlivými časy. Více mi vyhovuje vodorovné řazení dnů než sloupcové. To je ten hlavní důvod, proč si již Doller nepořídím. Tím nechci říct, že je to špatný diář, ale je to jen o preferencích, co komu vyhovuje. Já osobně jsem diář ani příliš jako motivační nepoužívala, protože jako čerstvá máma na to ani nemám čas, abych si ho obstojně vyšperkovávala. Ale na zapisování pracovních záležitostí a dalších poznámek mi stačil. Věřím, že kdybych diář používala tak před pěti lety, kdy jsem ještě studovala VŠ, u toho pracovala na půl úvazku a ještě podnikala, tak bych ho více využívala, i jeho motivační prvky. Ne, že bych teď jako máma na rodičovské neměla žádné cíle, kterých bych chtěla dosáhnout, ale s dítětem je každý den jiný a plánovat svůj den na minuty a přibližovat se ke svým snům a cílům po rozplánovaných krůčcích se prostě někdy nedá.
Na závěr informace pro ty, kterým stejně jako mě vadí černý unisexový obal diáře, nově je v nabídce i Doller ve světle růžové barvě. Jistě to některé slečny a dámy ocení, ale myslím si, že kdyby tvůrci zvolili červenou barvu, udělali by lépe. Jednak ne každá žena má ráda růžovou (stejně jako já) a zadruhé světlé desky bude kumšt udržet čisté. Ale to je jen můj názor, věřím, že i růžová verze si najde své příznivce, a je super, že tvůrci stále rozšiřují nabídku produktů. Vždyť Doller se už dá sehnat ve čtyřech jazykových variantách (český, slovenský, anglický a německý). Cena diáře je 399 Kč.
Znáte Doller? Který diář je podle vás ten nejlepší?
