Vnáším trochu barevnosti do dnešního bílého dne (nevím, jak u Vás, ale u nás ještě před týdnem zelenající trávu pokryla bílá nadílka).
Už od dětství jsem navlékala vše co se dalo, od jeřabin, přes těstovinová kolínka, až po korálky. A to mi zůstalo až do dnešních dnů:)
Na základní škole jsem své spolužačky zásobovala mnou navlečenými korálky, pak mě chytlo pletení náramků přátelství (přiznejte se, kdo byl na tom stejně? :-D). Pletla jsem doma po večerech, při cestě do školy, o přestávkách...
Během studia na střední škole nebylo moc času na tvoření, svou krabici s korálky jsem z pod postele většinou vytahovala jen o prázdninách.
Po maturitě jsem se na pár měsíců "přestěhovala" do Brna - za prací, za přítelem, načerpat nové zkušenosti. Přítel si mezitím našel lepší práci tady u nás a vrátil se a já, abych se po večerech nenudila "sama v cizím městě, kde jsem nikoho neznala", tak jsem opět začla intenzivně "korálkovat":-).
Práce v Brně skončila a já se vrátila za přítelem a nastoupila na VŠ. Studentovi se hodí každá koruna a tak, jako téměř každý student, jsem chodila na brigády. Jednou z mých brigád byla výpomoc v obchodě s výtvarnými potřebami. Zákazník - náš pán, a tak jsem musela vědět, co lidem nabízím a učila se nové techniky. Decoupage, krakelování, barvy na sklo... Neříkám, že jsem k těmto technikám do té doby "nepřičichla", ale musela jsem se víc o nich dozvědět (to byste nevěřily co všechno zákazníky zajímá :-D). A tak v rámci "vzdělávání" mě šéfka poslala na kurz korálkování. Tam jsem se naučila ketlovat a tahle technika mě tak učarovala, že od té doby jsem opustila "šité" šperky.
Opět jsem po večerech začala korálkovat, obdarovávat kamarádky. Mé šperky se těšily velkému obdivu, kamarádky kamarádek chtěly něco vyrobit, známé chtěly uketlovat ten stejný náhrdelník i pro jejich maminku, tetu a tchýni...
A tak si Katie jednoho dne řekla, že by nebylo od věci udělat si "živnosťák" a spojit tak svého koníčka s prací. Od té doby jsem obrážela kdejakou místní pouť nebo jarmark, nabízela své výrobky do různých krámků. A poté si otevřela svůj vlastní e-shop.
Konec pohádky:-D
Snad Vás můj dnešní článek aspoň trochu bavil:) Jako bonus přidávám ochutnávku fotek z připravované pařížské kolekce.
A na závěr dobrá zpráva pro mé čtenáře - určitě se tady objeví i nějaká soutěž o mé šperky:)
Mějte se krásně!
Už od dětství jsem navlékala vše co se dalo, od jeřabin, přes těstovinová kolínka, až po korálky. A to mi zůstalo až do dnešních dnů:)
Na základní škole jsem své spolužačky zásobovala mnou navlečenými korálky, pak mě chytlo pletení náramků přátelství (přiznejte se, kdo byl na tom stejně? :-D). Pletla jsem doma po večerech, při cestě do školy, o přestávkách...
Během studia na střední škole nebylo moc času na tvoření, svou krabici s korálky jsem z pod postele většinou vytahovala jen o prázdninách.
Po maturitě jsem se na pár měsíců "přestěhovala" do Brna - za prací, za přítelem, načerpat nové zkušenosti. Přítel si mezitím našel lepší práci tady u nás a vrátil se a já, abych se po večerech nenudila "sama v cizím městě, kde jsem nikoho neznala", tak jsem opět začla intenzivně "korálkovat":-).
Práce v Brně skončila a já se vrátila za přítelem a nastoupila na VŠ. Studentovi se hodí každá koruna a tak, jako téměř každý student, jsem chodila na brigády. Jednou z mých brigád byla výpomoc v obchodě s výtvarnými potřebami. Zákazník - náš pán, a tak jsem musela vědět, co lidem nabízím a učila se nové techniky. Decoupage, krakelování, barvy na sklo... Neříkám, že jsem k těmto technikám do té doby "nepřičichla", ale musela jsem se víc o nich dozvědět (to byste nevěřily co všechno zákazníky zajímá :-D). A tak v rámci "vzdělávání" mě šéfka poslala na kurz korálkování. Tam jsem se naučila ketlovat a tahle technika mě tak učarovala, že od té doby jsem opustila "šité" šperky.
Opět jsem po večerech začala korálkovat, obdarovávat kamarádky. Mé šperky se těšily velkému obdivu, kamarádky kamarádek chtěly něco vyrobit, známé chtěly uketlovat ten stejný náhrdelník i pro jejich maminku, tetu a tchýni...
A tak si Katie jednoho dne řekla, že by nebylo od věci udělat si "živnosťák" a spojit tak svého koníčka s prací. Od té doby jsem obrážela kdejakou místní pouť nebo jarmark, nabízela své výrobky do různých krámků. A poté si otevřela svůj vlastní e-shop.
Konec pohádky:-D
Snad Vás můj dnešní článek aspoň trochu bavil:) Jako bonus přidávám ochutnávku fotek z připravované pařížské kolekce.
A na závěr dobrá zpráva pro mé čtenáře - určitě se tady objeví i nějaká soutěž o mé šperky:)
Mějte se krásně!
Ach, ty náhrdelníky s těma Eiffelovkama jsou tááák krásný!
OdpovědětVymazatpáni ty si fakt šikulka ty šperky co jsou tady jsou opravdu krásný:))
OdpovědětVymazatHolky, moc děkuju:)
OdpovědětVymazatTy narámky jsou úžasný!
OdpovědětVymazattak ja sa musim priznat ze nemam ziadne koraliky nie som moc kreativna dusa, bohuzial:(
OdpovědětVymazatJůůů tak té se určitě zúčastním! Tolik skvělého materiálu a cingrlátek! Nádhera!
OdpovědětVymazatHmmm, ten náhrdelník se stříbrnou Eiffelovkou je nádherný a ty barevné náramky s lístky jsou úplně perfektní...budou v prodeji na e-shopu?...s mým "štěstím" nic nevyhraji :D hned bych si je koupila :)
OdpovědětVymazatLucienne: Budou:)Ale ještě si musíš počkat, mám teď hodně práce a chci ještě nějaké šperky vyrobit. Ale v průběhu dubna tam určitě už budou!
OdpovědětVymazatty přívěsky s eiffelovkou jsou nádherné! :)
OdpovědětVymazatKatie: díky moc za info...jasné, kdo si počká ten se dočká :))
OdpovědětVymazatstylovy, to jsi udelala fakt hezky
OdpovědětVymazatolala, to je krásné :)
OdpovědětVymazatty náramky jsou kráááásnééé!!!
OdpovědětVymazatVšem moc děkuju, jste milé:)
OdpovědětVymazattie naramky sa ti vazne podarili:)
OdpovědětVymazatNádherné veci, vazim si ludi, ktori vedia vytvorit nieco hodnotne :)
OdpovědětVymazat